Zeměbranecký pěší pluk č. 11 Jičín (LIR 11)

K.K. Landwehr-Infanterieregiment Jičin Nr.11
(vytvořený v roce 1889)

 

Organizace zeměbraneckého pěšího pluku č. 11 v roce 1914:

Štáb pluku: Jičín
1. prapor: Jičín
2. prapor: Jičín
3. prapor: Jaroměř
Náhradní prapor: Jičín
 

     „Český zeměbranecký pěší pluk č. 11“ (Böhmisches Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 11) se vytvořil v roce 1889 sloučením „českých zeměbraneckých pěších praporů“ č. 29 (Jaroměř, do roku 1886 Hradec Králové), 43 (Jičín) a 44 (Jičín, do roku 1884 Trutnov). Všechny zmíněné prapory vznikly na přelomu let 1869/70 jako „české zeměbranecké prapory“ a přívlastek pěší se v jejich názvu používal od roku 1875. Velitelství nově vytvořeného pluku sídlilo v Jičíně a jeho prvním velitelem se stal pplk. Artur Pielsticker von Pfeilburg. Pluk byl doplňován branci z teritoria doplňovacích okresních velitelství Hradec Králové a Jičín. V roce 1894 byl přejmenován na „Zeměbranecký pěší pluk č. 11“ (Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 11) a z dosavadních zeměbraneckých praporů 43, 44 a 29 se staly polní prapory (1., 2. a 3.). Po vypuknutí I. světové války pluk odešel pod velením plk. Emila Stanga jako součást 26. zeměbranecké pěší divize na frontu do Haliče a v Jičíně setrval pouze náhradní prapor. V roce 1917 byl přejmenován na střelecký pluk č. 11 (Schützenregiment Nr. 11) a z bojišť se jako organizovaný celek již nevrátil. Po skončení I. světové války se pluk obnovil na základě svého náhradního praporu a v říjnu 1919 se přesunul z Jičína do Železnice. V průběhu unifikace čs. armády byl v polovině ledna 1920 reorganizován na horský pěší pluk 1 sídlící v Martině.