Zde  můžete  po  rozkliknutí  čísti dobové záznamy z fronty Josefa Kozáka !!!

 

deník Josefa Kozáka.pdf

 

 

Toto je přepis vzpomínek zeměbrance Josefa KOZÁKA narozeného r. 1881 v Leči - Liteň (okr. Beroun), které popisují jeho účast v první světové válce v řadách 8. zeměbraneckého pluku Praha.

 

    26. června (zde je chyba správně a má být 26. července 1914 - den mobilisace) jsem narukoval do Prahy na Hradčany k 8. pluku (8. zeměbranecký pluk Praha) a byl jsem tam do 9. října, pak jsme jeli do Horních Rakous, tam jsem byl 14 dní, v San Piltu (pravděpodobně St. Pölten - česky sv. Hypolit) nás oblékly a vyzbrojili a jeli jsem na Srbské hranice, tam jsem byl do 18. listopadu, pak jsem byl marod tamstajť (odtamtud) jsem šel na marodku do Valijeva (Srbsko), tamstajť (tamtud) nás odvezli do Upu (Srbsko), tam jsem byl 14 dní, pak jsme jeli do Šabace (Srbsko), zde jsem byl 14 dní, pak jsme šli pěšky přez Drýnu (Drinu) do Slavonie na dráhu, pak jsme jeli přes Chorvatsko do Maďarska, tam nás roztřídili po špitálech a já sem se dostal do Uigiriházi (??) tam jsem byl zase 14 dní a pak nás přivezli do Zahubeli (??) Uhry, tam jsem byl do 9. března, pak jsme jeli do Ujvidku (??), tam jsme byli tři dny a pak jsme jeli do SALZBURGU (zde byl 8. zeměbranecký pluk posádkou 1914 - 1918), tam jsem byl do 5. června 1915 (zřejmě v rekonvalescentním odělení), pak jsem jel s Maršbatalionem na ruskou frontu a byl jsem tam celý rok.

     Pak nás převezli na Soč (myšleno Soča kde se LIR 8 zúčastnil 11. bitvy na Soči, na Italskou frontu se pluk přesunul v červenci 1917 zde se pisatel opět spletl v datumu, nebo byl jakožto zdravotník dočasně převelen k jinému vojskovému tělesu ), tam jsem byl až do října 1916 pak jsem dostal odlab (z německého Urlaub - dovolená) na 14 dní, když jsem jel z odlábu (dovolené) tak nás zastavil šikovatel ptá se kam jedeme a já jsem řekl že na Italskou frontu a on mě řekl, že máme odláby (dovolené) prodlouženy o 14 dní že se regiment stěhuje z Itálie do Polska pak jsem jel ze státního nádraží na Českou Třebovou na Olomouc na Krakov pak na Tarnov, Řešov, Stanislav, Lvov tam jsem musel vystoupit šel jsem na samlšteli (z německého Sammelstelle - shromaždiště), tam jsem byl přes noc, ráno jsem jel do Krasnochoru (??) tam jsem vystoupil, šel jsem přes hodinu pěšky do jedné vesnice tam byl náš regiment v lágru, pak jsem šli zase do fronty (na frontu) a tam jsem byl zase celý rok.

     Tam jsme přešly celý Polsko od Krakova až na Ukrajinu města Kovel Luck tam jsme byli 3 neděle  (autor psal tento deník jistě dlouho po válce, protože vše je psáno v minulém čase a navíc se dopouští několika nepřesností v datumech nasazení pluku na určitém úseku fronty) tam jsme drželi vánoční svátky pak jsem jeli na Sitno (dnešní Polsko), tam jsme byli 2 dni v baráku a pak sme jeli vlakem do Jasno Polný (??) to bylo již v 17 roce  v zimě, tam jsme byli 4 neděle pak jsme šli do fronty. Tam jsme byli v jedné vesnici před Stanislavi pak nás přišly vyablézovat (vystřídat) říšský němci a my jsme šli pryč do jiný vesnice, tam jsme byli tři dny, šli na dráhu a jeli jsem na Itálii přes Brnodo Rakous přes Linec, Vels (Wels), Štýrský Hradec, Korutany na Italský hranice do města Čoop (Coccuo), tam byla směnárna  museli jsme si vyměnit peíze naše za Italský, pak jsem jeli do Itálie, jeli jsme dvanácti tunelama až jsem přijei do rovin, tam jsme vystoupili na polním nádraží za městem Udine, pak jsme šli pěšky až městu Belluno, do fronty už jsme nepřišli, to bylo už na konci války, tak jsme dělali marše (pochodovali) 8 dnů až do města Lienz (Linec?) tam jsme byli v prkených barácích, pak jsme jeli vlakem přes Tyroly Rakousy až do Čech.

 

10.Listopadu jsme přijeli do Prahy, byl konec války 1918.

 

    V roce 1917 jsem byl marod u vesnice Obertína (Obertyn - Ukrajina), tak jsem šel na marodku, tam odsud jsem jely k vesnici Otinic (Otynyia - Ukrajina) pak jsme jeli do Stanislavy  na vlak,  ocajt (odtud) jsme jeli do Maďarska  do Aradu, tam jsme byli 14 dní a pak jsme jeli do reservé špitálu (záložní nemocnice - zeměbranecká nemocnice) v Eleku, tam jsem byl 4 neděle (patrně opět po zranění) , pak jsem jel zpátky do Aradu k prohlídce co nemocný, tam jsme měli jít znovu do fronty (na frontu), ti co byli raněný měli jít ke kádru (k doplňovacímu praporu v Salzburgu), pak jsme jeli na salmštely (shromaždiště) do Ujvítku (??), tam jsme byli tři dni, tam jsme vyfasovali mistrunk (dodnes se říká v hantýrce Mistruňk  - vybavení, které dostával každý voják), přišel rozkaz od regimentu že se regiment (pluk) stěhuje do Karpat (nikam se nestěhoval, v půlce roku 1917 byl přemístěn na Italskou frontu), tak jsem to museli zase odevzdat a jeli jsem ke kádru do Salzburgu, tam jsem byl 4 neděle v Haštalských kasárnách, pak přišlo od regimentu poslat (myšleno poslat k pluku posily specialistů) pionéráky (ženisty), telefosty (telefonisty) a sanyteráky (zdravotníky) , bylo nás 50, šikovatel dělal komandanta (velietele) a šli jsem na dráhu, pak jsem jeli přes Vídeň, Krakov, Lvov, pak jsem jeli do bezarábye (Besarábie??), tam jsem přijeli k regimentu, byl v lese v dekunkách (z němčiny - úkryt, bunkr), tam jsem přišel ke svým kamarádům co jsem s nimi dříve byl, tam jsem přísahali císaři Karlu. Tam jsem se sešel s Vitákem a Václavem Drnkou (Trnkou?) z Litně....Rusové couvali my šli ku předu............

(konec zápisků)